Zcela nové bydlení s krásnou zahradou je asi sen mnoha lidí. Na co si ale dát pozor ještě předtím než kopneme do země a zalijeme pasy čerstvým betonem? Ano, jedná se o kvalitu zeminy, kterou zjistíme pomocí geologického průzkumu. Ten nám prozradí jaké horniny se nachází pod naším domem, odborně se průzkumu říká inženýrsko-geologický průzkum. IGP, jak se mu občas zkráceně říká, sice není povinný ke stavebnímu povolení, ale navrhování stavby nebo její provádění bez znalosti lokálních geologických poměrů je velmi riskantní. Z průzkumu zjistíme geotechnické vlastnosti zemin a hornin, mocnosti jednotlivých vrstev a především jejich únosnost. To má samozřejmě vliv na způsob založení. Jinak se stavba bude zakládat na jemnozrnných zeminách a jinak na hrubozrnných. Z průzkumu mimo jiné vyčteme minimální (nezámrznou) hloubku pro založení stavby a obvykle také hladinu podzemní vody. V některých případech se společně s inženýrsko-geologickým průzkumem provede i hydro-geologický průzkum (HGP). Z něho se dozvíme podrobnější popis podzemní vody, její chování a schopnost zeminy vsakovat vodu. Tato informace je důležitá pro správný návrh likvidace dešťových vod. Tu totiž máme povinnost, dle zákona č. 283/2021 Sb., zadržovat na vlastním pozemku a následně likvidovat. Informaci o vsakovacích podmínkách si může vyžádat úřad pro potvrzení správnosti návrhu vsakovacího zařízení. V některých případech tedy HGP může být i povinný. Geologický profil se na pozemku zjišťuje pomocí kopaných nebo vrtaných sond. Dle velikosti stavby je vhodné zvolit i počet sond (obvykle postačí pro RD 2 až 3 sondy).
A s jakými problémy jsme se na různých stavbách setkali?
Například s nelegální skládkou. Ano, i to se může stát a není to nic výjimečného, bohužel i v dnešní době se najdou takoví jedinci, kteří někdy i nebezpečné odpady takzvaně „uklidí“ pod zem. To se týká hlavně stavebníků, kteří se teprve chystají ke koupi pozemku. Vyžadujte před koupí geologický průzkum ať víte co kupujete.
Dále se setkáváme s neodborně provedeným vsakem pro dešťové vody ze svodů. To se bohužel v reálu často řeší jen „dírou“ v zemi s geotextilií a štěrkem. A jak velkou? To stačí 2×2 metry, tak jako jsme to dělali na druhé straně vsi… Tak takto opravdu ne. Schopnost zeminy vsakovat vodu záleží na jejích vlastnostech a složení. Úplně jinak vsakuje vodu zemina s převahou štěrku a jinak (ne)vsakuje vodu jílové podloží. To může vést v extrémních případech k plnému naplnění akumulační nádrže a následnému zaplnění svodového potrubí a vytržení okapových rour.
Posledním nešvarem je nedostatečně hluboké založení objektu. S tím se setkáváme nejčastěji při výskytu zemin s vysokým podílem jemných částic, což jsou jílovité zeminy. Takovéto zeminy mají minimální schopnost propouštět vodu, špatně se hutní, dobře bobtnají a velmi dlouho sedají. Zde je nutné provádět základovou spáru hlouběji než je běžná praxe (min. 800 mm). Při nedostatečné hloubce založení pak může docházet k praskání obvodového zdiva v důsledku sedání nebo bobtnání podloží.
Vyplatí se vynechat inženýrsko-geologický průzkum?
Rozhodně nevyplatí. Cena průzkumu se může pohybovat v rozmezí 15 – 25 tisíc Kč v závislosti na počtu sond, přístupnosti pozemku a dalších okolnostech. Škody napáchané špatným návrhem obvykle dosahují mnohonásobně vyšších částek a jsou velmi špatně opravitelné.
Je důležitý Inženýrsko-geologický průzkum?
